Uvod     Zámek     Podzámecká zahrada     Květná zahrada     Biskupská mincovna     Prohlídkové trasy     Kontakty a informace

Historie
Zamek
   Lovecký sál
   Hudební archív
   Galerie
   Věž
   Sala Terrena
   Knihovna
   Manský sál
   Zámecká kaple
   Letní byt
   Sněmovní sál
   Malá jídelna
   Trůnní sál
   Poradní sál
   Carský pokoj
   Zimní byt
   Růžový salón
   Sbírka mincí

Podzámecká zahrada
Květná zahrada
Biskupská mincovna
Město Kroměříž
Ostatní
Ze sbirkových fondů
Informace o serveru
Zajímavé odkazy



Manský sál

Reprezentoval světskou moc olomouckých biskupů a arcibiskupů. Kroměříž byla střediskem jejich manské organizace a v tomto sále se konaly dvakrát do roka manské soudy. Sál byl využíván také k manským sněmům. Odehrávala se zde úřední jednání a soudy lenního zřízení, byl vymalován v létě roku 1759. Nejžádanější vídeňský malířF. A. Maulbertsch obdrželod biskupa L. B. Ekgha ohromující honorář 2.300 dukátů. Dochovaná smlouva ukládá Maulbertschovi zhotovit náčrty podle dodaných konceptů a po schválení provést malbu v roce 1759. Biskup se zavazoval malíře ubytovat, dodat zedníkana omítkářské prácea nádeníka,jakož i materiál a lešení.Jedna z Maulbertschových skvělých skic se dochovalav zámecké obrazárněve Slavkově, kde temperamentní malba značně uvolněného rukopisu svítí skvrnami barevné pastósní hmotya upoutává vnitřním zaujetím a malířskou virtuozitou. Vedle ústředního motivu, kterým je apotheosa biskupa Ekgha mezi postavami božstev, jako Herkula, Herma, Minervy, Saturnaa alegorických postav,jako Spravedlnostia Hojnosti, jsou vylíčeny konkretní historie. Ty jsou vzaty z dějin biskupského lenního zřízení. Nejprve je vylíčeno jeho založení biskupem Brunonemze Schaumburku za krále Přemysla Otakara II. Jako druhý výjev je ukázáno potvrzení biskupu Stanislavu Pavlovskému císařem Rudolfem II. Třetím výjevem je potlačení moravskými stavy, které daly za protihabsburského povstání na počátku třicetileté války uvěznit kanovníky. Nakonecje vylíčeno obrozenípo pobělohorské porážce českých stavů v roce 1620a potvrzení a rozmnožení statku císařem Ferdinandem II. Kroměřížské Maulbertschovo veledílo je více než pozdněbarokním projevem a výtvorem rokokového subjektivismu nebývalé expresivitys iracionálním působením. To plně vyhovovalo objednavatelovým záměrům a plně to vyjadřovalo náladu a ducha doby. Osobitý rukopis díla byl realizován do klasické vlhké omítky (al fresco),do níž pak ještěpo zaschnutí bylo zasahováno suchým štětcem (al secco)s pastósně nasazovanými světly přímo oslnivé běloby. Při restaurování této malby byly provedeny v Manském sále i nutné konzervační práce na mramorářských obkladech, balustrádových truhlářských hrazeních před stolicí tribunálu, nasazeno nové zlacenív lesklém i matovém provedení na dvojici mohutných majolikových kamen a přečištěny parketové vzorce. Do čela sálu byl nad trůn zavěšen portrét biskupa L. B. Egkha.